Poezie od Lenky

🌹
Když obracím listy knihy mého života, vidím listy nepopsané

Přeji si vepsat do nich krásu, kterou vidím všude kolem sebe a která mě naplňuje

Vím ale, že do nich píšu i svými prožitky a zkušenostmi
Je toho tolik

Vše se mění
Měním se i já

Můj pohled na život, na vše ve mně i kolem mě
v každičkém okamžiku

🌹
Jsem nahá a přesto oblečena
oblečena do bolesti, jež má různá jména
Je ve mně, bez tváře a bez soucitu
život ~ změť myšlenek a citů

Jsem nahá a přesto oblečena
směji se a pláču, jsem jen žena
Někdy s větrem v zádech, někdy proti větru
někdy ztrácím dech a pak na kolena kleknu

Jsem nahá a přesto srdce plné citu
toužící po lásce a po soucitu
Život mě svlékl i pomiloval
v bouři mých myšlenek ochraňoval

Jsem nahá a přesto se směji
je čas pro lásku, čas pro naději
Jdu davem a přesto sama

lidí tisíce ~ a já jsem stále nahá🌹
Někdy čas v tom okamžení
co je tu, a tam všechno změní

Tam je tu a tu je tam
do sebe se podívám
zda je to pravda, nebo klam

🌹
Tato báseň vznikla v období, kdy jsem řešila téma sebelásky 🌿

 Život se skládá ze živých obrázků
já ho mám ráda i on má mě rád
občas přesto kladu si otázku
kudy jít, kudy se dát

Život nabízí, neřeší otázku
jestli co dává, chci já si brát
cesta má je stvořena pro lásku
není třeba se kát

Život je láska a taky naděje
on tolik dává, má právo si brát
někdy to bolí, když něco sebere
a tak si můžeme hrát

Život mi dává krásnou ukázku
jak se mít ráda, přestat se bát
nepřestat věřit na lásku
občas se sobě jen smát

🌹
Miluji když prší
a kapky mi stékají po tváři
Kapky v dešti se milujou
nečeká jedna na druhou
někdy z lehka, něžně
někdy divoce
a někdy jen tak tancujou

Chtěla bych tančit svobodně a zlehka
jako kapka v dešti
když vesele si křepčí
nikdy ne sama
splynout s ostatníma kapičkama 💦

🌹
Dotyky srdcí, dotyky dlaní
dotknout se rosy při milování
v ranní mlze se rozplynout
zbavit se zemské tíže, pout…

🌹
Večer, když si lehnu na polštář
tma zahalí mé tělo i mou tvář
ale mou duši zahalit nedokáže
odpoví mi na vše, co se srdce táže